Vox clamantis, Mariae amantis echo

  • Uvedení: 1724, Praha – Nové Město, nejnižší gramatika
  • Autor: Joannes Tiller, SJ (1701–1735)

Hra Hlas volajícího, ozvěna milující Marie je fiktivním příběhem z dětství Jana Nepomuckého. Děj se odvíjí od odcizení obrázku Bohorodičky, který malý Jan dostal od svého ochránce Mariophila (ctitel Marie). Jeho vrstevník Rosilus mu dárek i Mariophilovu přízeň závidí. Podaří se mu obrázek získat, vzápětí však svou kořist ztratí, když prchá před loupežníky. Jeden z lupičů však projeví lítost a medailon zavěsí na strom, kde ho nakonec nalezne sám Jan. Viník se přizná a kaje a závěr se nese v duchu společné oslavy Panny Marie. Zatímco námětově podobné hře Angelus ad aras byl Jan především příkladným ministrantem, zde je zdůrazněna jeho hluboká láska k Panně Marii. Mariánské téma se odráží v řeči postav (Bohorodičce je např. adresována většina Janových replik), jménech (Mariophilus), úcta k Panně Marii je charakteristická pro většinu postav (včetně jednoho z lupičů) aj. Více

Text

[Joannes Tiller]: Vox clamantis, Mariae amantis echo sive S. Joannes Nepomucenus, qvondam dilectus a Matre pulchrae dilectionis, eidem tenerrima dilectione correspondens. Hodie in theatro propositus ab infima gramatices classe Neo-Pragae 1724
Národní archiv ČR, fond Stará manipulace, sign. J 20/17/18, kart. 998, f. 299v–308v

Synopse

Nedochovala se

Kateřina Bobková-Valentová – Alena Bočková – Magdaléna Jacková – Martin Bažil – Eva Pauerová – Jan Zdichynec – Zdeněk Žalud: Sv. Jan Nepomucký na jezuitských školních scénách. Praha: Academia, 2015. (= Theatrum Neolatinum. Latinské divadlo v českých zemích, 1.), s. 140-189.

Literatura

Alena Bočková: From sanctulus to sacer. Suggested Typology of Jesuit School Plays Featuring St. John of Nepomuk in the Czech Province, Acta Universitatis Carolinae – Philologica, Graecolatina Pragensia 25, 2015, s. 113–133.