Sacratior gratiarum trias

  • Uvedení: 1729, Opole [PL], střední gramatika
  • Autor: Carolus Walhoffen, SJ (1706 – po 1770)

Námětem dramatu Nejsvětější trojice milostí je příprava Nepomukovy kanonizační slavnosti. Autor se inspiroval především skutečností, že kanonizace Jana Nepomuckého neproběhla podle obvyklého zvyku ve Vatikánu, ale v Lateránské bazilice. Alegorie Vatikánu a Lateránu tedy patří k hlavním postavám hry, kromě nich v ní vystupuje např. Zvyk (Consuetudo) a zejména stoupenci Janovy kanonizace (Nevinnost, Mlčenlivost a Láska) i její odpůrci (Svár, Závist, Pomluva a Domýšlivost). Více

Text

Nedochován

Synopse

[Carolus Walhoffen]: Sacratior Gratiarum trias sive S. Joannes Nepomucenus in basilica Lateranensi D. Joanni Baptistae et Evangelistae sacra gratioso litigio Sanctorum fastis adscriptus. Scenice celebratus a Perillustri, Nobili, Praenobili ac Ingenua juventute mediae classis grammaticae Oppolii, anno 1729, die …., mense …
Národní knihovna ČR, sign. 52 A 39, adl. 78
Digitalizát

Kateřina Bobková-Valentová – Alena Bočková – Magdaléna Jacková – Martin Bažil – Eva Pauerová – Jan Zdichynec – Zdeněk Žalud: Sv. Jan Nepomucký na jezuitských školních scénách. Praha: Academia, 2015. (= Theatrum Neolatinum. Latinské divadlo v českých zemích, 1.), s. 504-511.